Craving (bažení) u návykových nemocí z hlediska praktického lékaře

Karel Nešpor – zkráceno, celý text zde: http://www.plbohnice.cz/nespor/cr12.doc

 

Komise expertů Světové zdravotnické organizace definovala craving (bažení) jako touhu pociťovat účinky psychoaktivní látky, s níž měla osoba dříve zkušenost. Již od 50. let se doporučovalo odlišovat tělesný a duševní craving. Tělesný craving se objevuje v období bezprostředně po vysazení návykové látky, kdežto duševní přichází i po delší abstinenci. Duševní craving může být někdy obranou proti nepříjemným duševním pocitům například podněty související s traumatem vyvolávaly u závislých na tabáku s posttraumatickou stresovou poruchou tabáku craving a odvykací potíže). Při použití moderních zobrazovacích metod se také liší nálezy během duševního a tělesného bažení. Craving je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-IO) jedním z diagnostických znaků závislosti na návykových látkách. Příznaky velmi podobné cravingu jsou také součástí definice patologického hráčství. ("Postižení popisují intenzívní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností: které tuto činnost doprovázejí...")

 

Nefarmakologické způsoby zvládání cravingu

O tom, že silné a dlouho trvající bažení často vyvolává recidivu, svědčí klinické zkušenosti i Údaje z literatury. Je tedy pochopitelné, že se při léčbě návykových nemocí často zaměřujeme na psychologické i farmakologické způsoby, jak bažení zvládat. Některé způsoby zvládání bažení uvádíme v přehledu. Dále uvedené způsoby jsou přibližně řazeny podle četnosti, s níž je naši pacienti využívali.

 

Některé nefarmakologické způsoby zvládání bažení

.Uvědomit si negativní důsledky recidivy, případně si uvědomit minulé nepříjemné zážitky související s alkoholem, drogami či hazardní hrou.

.Vyhýbat se situacím, které bažení vyvolávaly.

.Odvedení pozornosti (vhodná četba,hudba, psát dopis, vaření, sprcha, koupel, sex atd.).

.Uvědomit si výhody abstinence.

.Tělesné cvičení nebo tělesná práce, jít do přírody.

.Prostě vydržet.

.Spánek nebo odpočinek.

.Včas bažení rozpoznat, uvědomit si bažení na samém počátku, kdy je slabé.

.Myslet na své zdraví.

.Hovořit o pocitech při bažení -s odborníkem, s někým blízkým, telefonicky (např. linka důvěry) nebo přímo.

.Relaxační techniky (Úplná nebo částečná relaxace, vhodné dechové cvičení atd.).

.Jít někam, kde nejsou návykové látky.

.Napít se nealkoholického nápoje (u závislých na alkoholu).

.Požádat o pomoc.

.S rizikovými myšlenkami diskutovat anebo vyvolat opačné myšlenky.

.Uvažovat o příčinách bažení.

.Využívat pomůcek, talismanů, symbolů připomínajících abstinenci (například deník z léčby),

.Použití léku předepsaného lékařem.

.V duchu nebo nahlas si popisovat pocity při bažení.

.Někomu odevzdat peníze (u patologických hráčů).

.Pocity při bažení pokud možno uvolněně a neosobně pozorovat.

.Sám někomu nabídnout pomoc.

.Sebemonitorování (zapisovat si, kdy bažení vzniká a co ho pomáhá překonat).

 

Zdá se, že k nejúčinnějším psychologickým prostředkům, jak zvládat bažení, patří práce s motivací, ať už se jedná o pozitivní motivaci, tj. uvědomování si výhod abstinence nebo negativní motivaci. Právě negativní motivace (minulé negativní zkušenosti, rizika návykového chování atd.) se nejvíce osvědčuje při zvládání bezprostředních krizí.

Pacienti také často zdůrazňují užitečnost vyhýbání se zbytečným "spouštěčům", tedy podnětům aktivujícím bažení. Zajímavé jsou specifické postupy týkající se jednotlivých návykových nemoci (např. se napít většího množství nealkoholického nápoje u závislých na alkoholu nebo někomu odevzdat peníze u patologických hráčů). Relativně specifickou technikou používanou při léčbě patologického hráčství je desenzitizace ve fantazii. Uvedený postup jsme adaptovali pro naše poměry. V písemné i zvukové podobě (formát MP3) je k dispozici na internetové stránce www.plbohnice.cz/nespor.

Mezi časté faktory, které bažení zesilují a před nimiž je třeba pacienty varovat nebo je na ně připravit, patří dostupnost předmětu bažení, krátkodobá abstinence a negativní duševní stavy a silné emoce.

 

Craving jako příznivá známka.

Bažení ale mlže být za určitých situací i známkou pokroku v léčbě. Jedná se zejména o následující situace:

.Přiznání si závislosti mlže vést k tomu, že pacient začne to, co dříve považoval za projev svého svobodného rozhodnutí ("prostě jsem měl chuť "), vnímat jako příznak závislosti ("měl jsem bažení").

.Bažení mlže být známkou zlepšeného sebeuvědomování na tělesné i duševní rovině. K tomu dochází v důsledku zlepšování celkového stavu, vyváženějšího životního stylu, psychoterapie, praktikování relaxačních technik, jógy i jiných vhodných Postupů. Kvalitnější sebeuvědomování sice vede i k uvědomování si nepříjemných pocitů včetně bažení, ale usnadňuje sebekontrolu (například tím, že pacient rozpozná nebezpečnou situaci včas). Přiměřené sebeuvědomování bývá také podmínkou úspěšného používání některých např. kognitivně-behaviorálních technik.

.Bažení i jiné nepříjemné pocity se mohou dostavovat i při zablokování zautomatizovaných vzorců chování. S tím souvisí i to, že se bažení dostaví

při adaptaci na nový, zdravější způsob života.

.Bažení má také důležitou signální funkci ve vztahu ke tzv. spouštěčům. Může pacienta upozornit na rizikové podněty ve vnějším světě (například nevhodná společnost) i ve vnitřním světě (např. nuda, hněv, vyčerpání). To pak vede pacienta k tomu, aby se spouštěčům vyhýbal nebo se lépe připravil na jejich zvládání.

.Pozitivně působí i zkušenost, že pacient je schopen craving překonat a to, že v případě příznivého vývoje postupně rozšiřuje svůj repertoár anticravingových strategií.

 

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

vědecký sekretář Společnosti návykových nemocí CLSJEP a národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotnické organizace